Busy week

Minulý týden mi dal zabrat. V úterý česká večeře u kamarádky, ve čtvrtek nový Tarantinův film, v pátek další večeře, v sobotu ohňostroj a v neděli národní park. Zkrátka je to tady náročné.
Kamarádka Dana před pár dny měla narozeniny a konečně se našel den, kdy jsme měli všichni čas, abychom její narozeniny oslavili. S Michalem jsme jí dali k narozeninám pár věcí s australskými motivy. Mně se nejvíc líbil maňásek - klokan s boxerskými rukavicemi.
Dana pro nás přichystala královskou večeři. Nejdřív jsme baštili kuřecí řízky s bramborovým salátem, které jsme zapíjeli německým pivem. Potom jsme kroutili hlavou nad tím, jak naše babičky dokážou ručně vyšlehat smetanu. Po pár minutách neúspěšného snažení jsme polili jahody smetanou nenašlehanou. Bylo mi úplně líto, že už se do mě nevešel zbytek salátu. Ještě, že je to od Dany ke mně domů z kopce. Mohl jsem se tak rovnou kutálet.

Ve čtvrtek jsem šel za šest a půl dolaru na Hanebné pancharty. A byla to docela sranda, protože jsem šel s Němkou. Pro ty, co to náhodou neví, dodávám, že celý film je především o zabíjení a skalpování německých vojáků za druhé světové války. Zapředli jsme pak debatu na téma "Němec univerzální nepřítel pro filmy a počítačové hry". Samozřejmě zdaleka nejlepší je Brad Pitt mluvící italsky.
V pátek jsme se sešli u kamarádky, která se mnou chodí na beachvolejbal a v sedmi lidem jsme připravili večeři. Udělali jsme kuřecí kapsy s pistáciovou nádivkou. Americkoněmeckokorejskočeská společnost se pak přesunula na párty, kterou pořádala další kamarádka z beachvolejbalu.
Zahrál jsem si jednu z "pitivových" her, která je docela známá z amerických filmů pro mládež. Spočívá v házení pinpongového míčku na délku stolu do soupeřových kelímků naplněných pivem.
V sobotu se nad řekou v centru konal čtvrthodinový ohňostroj. Ulice byly doslova přeplněné k prasknutí a ohňostroj byl velkolepý. Docela jsem záviděl lidem na lodích, kde se evidentně konaly po ohňostroji párty.
V neděli ráno jsem se vydal na jednodenní výlet do národního parku Lamington, který se nachází asi dvě a půl hodiny jízdy automobilem na jih od Brisbane. Fotky z něj si můžete prohlédnout v galerii.
Nejdřív jsem se prošel po okruhu tvořeným zavěšenými lávkami mezi korunami stromů asi 15 metrů nad zemí. Na jednom ze stromů byly připevněny žebříky, a bylo tak možné vyšplhat ještě asi o dvacet metrů výše na plošinu ukotvenou mezi větvemi.
Pak jsem se vydal na stezku k vodopádu, který je vysoký osmdesát metrů a padá do údolí, které se široce otvírá do krajiny. Od vodopádu je tak krásný výhled na zvlněnou krajinu.
V národním parku Lamington žije druh ptáka, který napodobuje zvuky vydávané jinými ptačími druhy. Pokud však zaslechne lidské hlasy, stane se, že napodobuje lidskou řeč. Možná tak po mé návštěvě teď pár australských opeřenců mluví česky.