Tento víkend jsem strávil na ostrově jménem Stradbroke Island kus na jih od Brisbane. Abych tam jel, mi navrhla kanadská kamarádka Vanessa, která bydlí v domě hned vedle mě, a která si společně se svými spolubydlícími pronajala na dvě noci velký dům na kopci v Point Lookout.
Celkem nás vyrazilo čtrnáct, z toho deset lidí jelo dvěma auty. Já patřil mezi zbývající čtyři ubožáky, kteří museli využít hromadné dopravy. To znamenalo se nejprve přiblížit k vlakovému nádraží autobusem, pak na vlak jít ještě kus pěšky, potom vlakem dojet do Clevelandu, kde nás další autobus odvezl k lodi, která nás dovezla na vytoužený ostrov do města Dunwich. Odtud ještě dojet autobusem do Point Lookout a byli jsme na místě.
Pátek naše čtvěřice strávila na Main Beach, protože ostatní měli dorazit až večer. Byl mezi námi i José z Chile, který měl s sebou svůj surf. Rajtoval na něm snad dvě hodiny a pak se pokusil naučit i nás ostatní alespoň základy toho, jak se se surfem dostat od břehu a jak chytit vlnu. Dostat se přes veliké vlny se surfem od břehu byl docela boj, ale nechat se vézt víc jak dvacet metrů vlnou (sice vleže, ale co?) bylo super.
Ostatní měli kvůli husté dopravě zpoždění, a tak jsme skončili s krabicovým vínem na Cylinder Beach. Ta byla osvícená úplňkem a vyslechla si českou i chilskou hymnu. Když nás potom ostatní vyzvedli, měli jsme už docela veselo.
Dům byl opravdu pěkný. Kdyby majitelka věděla, že místo šesti nahlášených lidí se nás tam vmáčklo čtrnáct, tak by ji asi přeskočilo. Byli jsme opravdu pěkná kosmopolitní společnost, protože mezi námi byli tři Češi, dva Francouzi, jeden Chilan, jeden Peruánec, dvě Australanky, dvě Kanaďanky, jeden Američan a dva Němci. Až do noci jsem hrál s ostatními poker Texas Hold'em, ve kterém jsem jako tradičně moc nezářil.
Druhý den byl velký vítr, takže byla Main Beach zavřená. Šel jsem se Pierrem podívat na útesy na severovýchodě ostrova, které se jmenují Point Lookout a jsou ideální pro pozorování oceánu, zejména migrujících velryb. Těch jsme také asi pět viděli. Pravděpodobně to byli keporkaci. Pierre říkal, že se tady vyskytuje jeden keporkak albín, o kterém se předpokládá, že to je jediná velryba na světě, která je celá bílá. Dostal jméno Migaloo a je v Austrálii hodně populární. Na jeho fotky se můžete podívat třeba tady: http://www.migaloowhale.org.
Z vyhlídky jsme taky spatřili několik delfínů a jednu mořskou želvu. Potom jsme se vydali za ostatními na Cylinder Beach.
Po večeři jsme hráli chvíli šarády a pak jsme si zahráli něco jako "Riskuj". V mezinárodním složení to byla opravdu docela sranda. Docela nás překvapilo, že odpověď na otázku "Která země je ohraničená Biskajským zálivem, Středozemním mořem, Atlantikem a Pyrenejemi?" byla podle hrací kartičky "australský". Holt asi australské vymývání mozků.
V neděli jsme se s Michalem rozhodli být aktivní a vydali jsme se na túru po ostrově. Nachodili jsme ten den asi 20 km a za zmínku z toho, co jsme viděli, stojí asi jenom Brown Lake. To a i další fotky si můžete prohlédnout v mém novém albu Picasa, které jsem si zřídil na radu mého bratra a na které se dostanete přes odkaz na pravé liště. Budu tam asi dávat víc fotek než na Facebook, protože nahrávání je snazší a zdá se, že i rychlejší.
Celkem nás vyrazilo čtrnáct, z toho deset lidí jelo dvěma auty. Já patřil mezi zbývající čtyři ubožáky, kteří museli využít hromadné dopravy. To znamenalo se nejprve přiblížit k vlakovému nádraží autobusem, pak na vlak jít ještě kus pěšky, potom vlakem dojet do Clevelandu, kde nás další autobus odvezl k lodi, která nás dovezla na vytoužený ostrov do města Dunwich. Odtud ještě dojet autobusem do Point Lookout a byli jsme na místě.
Pátek naše čtvěřice strávila na Main Beach, protože ostatní měli dorazit až večer. Byl mezi námi i José z Chile, který měl s sebou svůj surf. Rajtoval na něm snad dvě hodiny a pak se pokusil naučit i nás ostatní alespoň základy toho, jak se se surfem dostat od břehu a jak chytit vlnu. Dostat se přes veliké vlny se surfem od břehu byl docela boj, ale nechat se vézt víc jak dvacet metrů vlnou (sice vleže, ale co?) bylo super.
Ostatní měli kvůli husté dopravě zpoždění, a tak jsme skončili s krabicovým vínem na Cylinder Beach. Ta byla osvícená úplňkem a vyslechla si českou i chilskou hymnu. Když nás potom ostatní vyzvedli, měli jsme už docela veselo.
Dům byl opravdu pěkný. Kdyby majitelka věděla, že místo šesti nahlášených lidí se nás tam vmáčklo čtrnáct, tak by ji asi přeskočilo. Byli jsme opravdu pěkná kosmopolitní společnost, protože mezi námi byli tři Češi, dva Francouzi, jeden Chilan, jeden Peruánec, dvě Australanky, dvě Kanaďanky, jeden Američan a dva Němci. Až do noci jsem hrál s ostatními poker Texas Hold'em, ve kterém jsem jako tradičně moc nezářil.
Druhý den byl velký vítr, takže byla Main Beach zavřená. Šel jsem se Pierrem podívat na útesy na severovýchodě ostrova, které se jmenují Point Lookout a jsou ideální pro pozorování oceánu, zejména migrujících velryb. Těch jsme také asi pět viděli. Pravděpodobně to byli keporkaci. Pierre říkal, že se tady vyskytuje jeden keporkak albín, o kterém se předpokládá, že to je jediná velryba na světě, která je celá bílá. Dostal jméno Migaloo a je v Austrálii hodně populární. Na jeho fotky se můžete podívat třeba tady: http://www.migaloowhale.org.
Z vyhlídky jsme taky spatřili několik delfínů a jednu mořskou želvu. Potom jsme se vydali za ostatními na Cylinder Beach.
Po večeři jsme hráli chvíli šarády a pak jsme si zahráli něco jako "Riskuj". V mezinárodním složení to byla opravdu docela sranda. Docela nás překvapilo, že odpověď na otázku "Která země je ohraničená Biskajským zálivem, Středozemním mořem, Atlantikem a Pyrenejemi?" byla podle hrací kartičky "australský". Holt asi australské vymývání mozků.
V neděli jsme se s Michalem rozhodli být aktivní a vydali jsme se na túru po ostrově. Nachodili jsme ten den asi 20 km a za zmínku z toho, co jsme viděli, stojí asi jenom Brown Lake. To a i další fotky si můžete prohlédnout v mém novém albu Picasa, které jsem si zřídil na radu mého bratra a na které se dostanete přes odkaz na pravé liště. Budu tam asi dávat víc fotek než na Facebook, protože nahrávání je snazší a zdá se, že i rychlejší.
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat