Milé děti, dnes si povíme pohádku o tom, jak Evropané objevili něco, co jiní lidé objevili už moc a moc dávno. V tom totiž Evropané byli opravdu dobří. Tak se pohodlně usaďte a poslouchejte.
Za devatero riftovými zónami, devatero litosferickými deskami a devatero pevninskými šelfy byl jeden kontinent. A na tom kontinentu žili lidé. Nebyli to ledajací lidé. Měli černou pleť a jejich společnost byla především společností lovců sběračů. Protože přišli do této země už hodně dávno, asi před 50 000 lety, stihli se hodně rozrůznit. Tvořili asi 25O národů, z nichž každý měl svou vlastní řeč.
Jenže to se všechno mělo brzy změnit. K jejich zemi totiž připluli na velikých lodích další lidé. A nebyli to hloupí lidé, byli z Evropy. Protože nebyli hloupí, uměli latinsky a tak označovali kontinent na jižní polokouli jako jižní zemi neboli terra australis. Protože ale také tušili, že latina vyjde z módy, začali zemi později označovat jako Austrálie.
Prvními chytrými lidmi, kteří k Austrálii připluli, byli už na začátku sedmnáctého století Holanďané. Ještě chytřejší byli ale Angličané. Ti totiž po tom, co v roce 1770 James Cook objevil něco již tisíckrát objeveného, dostali skvělý nápad tvářit se, že Austrálie je zemí nikoho. V roce 1788 založili první kolonii jménem Nový Jižní Wales a do Austrálie začali vozit na celoživotní přímořské pobyty anglické vězně.
Původním obyvatelům Anglie se nelíbilo nejen to, že z jejich země se rázem stalo zařízení s pověstí pražského Pankráce, ale především to, že byli vytlačováni čím dál více ze své půdy. Za to, že se jí vzdát nechtěli, byli často chytrými Evropany masakrováni a přesídlováni.
Možná si, děti, říkáte, že chytří Angličané přece museli vidět, že v Austrálii žili lidé již před nimi, a nejednalo se proto o zemi nikoho. Nebojte se. Nakonec to došlo i chytrým Evropanům. Sice jim to trvalo asi dvě stě let, ale nakonec si to přece jen uvědomili a páni federální souci přiznali těm pár přeživším potomkům původních obyvatel právo na půdu, která byla od pradávna jejich. Také přiznali, že se opravdu o zemi nikoho nejednalo. Protože jsou ale páni soudci nejchytřejšími z chytrých lidí, používají latinu, i když už z módy opravdu vyšla. Nemluví tak o zemi nikoho ale o terra nulius.
Ptáte se, děti, jak by to dopadlo, kdyby to byli původní obyvatelé Austráli, kdo by první postavil lodě? Kdyby to byli oni, kdo by doplul na druhou stranu světa, přistál na Evropském břehu, vstyčil vlajku a řekl, že Evropa je zemí nikoho?
Kdyby vás náhodou zajímalo, co si myslí jeden chytrý pán o tom, proč Evropané dopluli do Austrálie a ne Australané do Evropy, podívejte se na dokument pod tímto textem. Ale to už je úplně jiná pohádka...
Za devatero riftovými zónami, devatero litosferickými deskami a devatero pevninskými šelfy byl jeden kontinent. A na tom kontinentu žili lidé. Nebyli to ledajací lidé. Měli černou pleť a jejich společnost byla především společností lovců sběračů. Protože přišli do této země už hodně dávno, asi před 50 000 lety, stihli se hodně rozrůznit. Tvořili asi 25O národů, z nichž každý měl svou vlastní řeč.
Jenže to se všechno mělo brzy změnit. K jejich zemi totiž připluli na velikých lodích další lidé. A nebyli to hloupí lidé, byli z Evropy. Protože nebyli hloupí, uměli latinsky a tak označovali kontinent na jižní polokouli jako jižní zemi neboli terra australis. Protože ale také tušili, že latina vyjde z módy, začali zemi později označovat jako Austrálie.
Prvními chytrými lidmi, kteří k Austrálii připluli, byli už na začátku sedmnáctého století Holanďané. Ještě chytřejší byli ale Angličané. Ti totiž po tom, co v roce 1770 James Cook objevil něco již tisíckrát objeveného, dostali skvělý nápad tvářit se, že Austrálie je zemí nikoho. V roce 1788 založili první kolonii jménem Nový Jižní Wales a do Austrálie začali vozit na celoživotní přímořské pobyty anglické vězně.
Původním obyvatelům Anglie se nelíbilo nejen to, že z jejich země se rázem stalo zařízení s pověstí pražského Pankráce, ale především to, že byli vytlačováni čím dál více ze své půdy. Za to, že se jí vzdát nechtěli, byli často chytrými Evropany masakrováni a přesídlováni.
Možná si, děti, říkáte, že chytří Angličané přece museli vidět, že v Austrálii žili lidé již před nimi, a nejednalo se proto o zemi nikoho. Nebojte se. Nakonec to došlo i chytrým Evropanům. Sice jim to trvalo asi dvě stě let, ale nakonec si to přece jen uvědomili a páni federální souci přiznali těm pár přeživším potomkům původních obyvatel právo na půdu, která byla od pradávna jejich. Také přiznali, že se opravdu o zemi nikoho nejednalo. Protože jsou ale páni soudci nejchytřejšími z chytrých lidí, používají latinu, i když už z módy opravdu vyšla. Nemluví tak o zemi nikoho ale o terra nulius.
Ptáte se, děti, jak by to dopadlo, kdyby to byli původní obyvatelé Austráli, kdo by první postavil lodě? Kdyby to byli oni, kdo by doplul na druhou stranu světa, přistál na Evropském břehu, vstyčil vlajku a řekl, že Evropa je zemí nikoho?
Kdyby vás náhodou zajímalo, co si myslí jeden chytrý pán o tom, proč Evropané dopluli do Austrálie a ne Australané do Evropy, podívejte se na dokument pod tímto textem. Ale to už je úplně jiná pohádka...
Příspěvky
"libi se mi" ;-)
OdpovědětVymazat