Už jsem psal o tom, že Češi byli zahraničním studentům UQ představeni jako největší pijáci piva. Jak je to ale s alkoholem v zemi, jejíž obyvatelstvo tvoří převážné potomci vězňů?
V Austrálie se vyrábí velké množství různých značek piva. Jde například o Carlton Draught, Victoria Bitter, Tooheys nebo XXXX (čti four ex). Pivo se tu pije ze sklenic o různé velikosti. Našemu půllitru se nejíce podobají sklenice schooners (425 ml) a pints (570 ml). Velmi časté ale je, že si nenecháte pivo natočit do sklenice ale do džbánu. Ten má objem něco přes jedenáct set mililitrů. Obvyklé je, že tento džbán sdílí několik lidí dohromady. Já měl včera ale takovou žízeň, že jsem si koupil jeden džbánek XXXX Bitter jenom pro sebe.
Pokud by se chtěl člověk opít do němoty, tak by ho to vyšlo pěkně draho. Čepovaná pinta piva stojí okolo sedmi australských dolarů (1 AUD = 15 CZK). Alkohol se dá koupit pouze na místech, které mají udělenou licenci. To se týká i obchodů. Alkohol se tu neprodává v supermarketech společně s jinými potravinami, jako je tomu u nás, ale ve specializovaných obchodech. V případě restaurací a klubů tato licence říká kolik lidí smí v daném objektu být. Pokud jste nad limit, stojí te venku před hospodou a čekáte, až někdo jiný odejde. Včera jsem takhle venku vytvrdnul snad dvacet minut. Některé restaurace nemají udělenou licenci na prodej alkoholu a řeší to tak, že povolují, aby si jejich hosti přinesli alkohol s sebou.
Zajímavé je, že se zde přísně hlídá, aby na veřejných místech nepili lidé mladší osmnácti let, ale přitom je jim konzumace alkoholu povolena. To platí za podmínky, že pijí na soukromém místě a pod dohledem alespoň jedné osoby starší osmnácti let.
Nepochopitelné mi také přijde to, s jakou důsledností se vymáhá to, aby mladiství nepili na veřejnosti, když je přitom v Austrálii povolené řídit až s půl promile alkoholu v krvi! A to už koordinaci sakra ovlivní!
V Austrálie se vyrábí velké množství různých značek piva. Jde například o Carlton Draught, Victoria Bitter, Tooheys nebo XXXX (čti four ex). Pivo se tu pije ze sklenic o různé velikosti. Našemu půllitru se nejíce podobají sklenice schooners (425 ml) a pints (570 ml). Velmi časté ale je, že si nenecháte pivo natočit do sklenice ale do džbánu. Ten má objem něco přes jedenáct set mililitrů. Obvyklé je, že tento džbán sdílí několik lidí dohromady. Já měl včera ale takovou žízeň, že jsem si koupil jeden džbánek XXXX Bitter jenom pro sebe.
Pokud by se chtěl člověk opít do němoty, tak by ho to vyšlo pěkně draho. Čepovaná pinta piva stojí okolo sedmi australských dolarů (1 AUD = 15 CZK). Alkohol se dá koupit pouze na místech, které mají udělenou licenci. To se týká i obchodů. Alkohol se tu neprodává v supermarketech společně s jinými potravinami, jako je tomu u nás, ale ve specializovaných obchodech. V případě restaurací a klubů tato licence říká kolik lidí smí v daném objektu být. Pokud jste nad limit, stojí te venku před hospodou a čekáte, až někdo jiný odejde. Včera jsem takhle venku vytvrdnul snad dvacet minut. Některé restaurace nemají udělenou licenci na prodej alkoholu a řeší to tak, že povolují, aby si jejich hosti přinesli alkohol s sebou.
Zajímavé je, že se zde přísně hlídá, aby na veřejných místech nepili lidé mladší osmnácti let, ale přitom je jim konzumace alkoholu povolena. To platí za podmínky, že pijí na soukromém místě a pod dohledem alespoň jedné osoby starší osmnácti let.
Nepochopitelné mi také přijde to, s jakou důsledností se vymáhá to, aby mladiství nepili na veřejnosti, když je přitom v Austrálii povolené řídit až s půl promile alkoholu v krvi! A to už koordinaci sakra ovlivní!
Příspěvky
kam ses to vydal, do hospody normalne nemuzes jit. kdyz pred ni budes cekat, pririti se nejakej vozrala a prejede te a nebo kdyz uz se tam dostanes, das si jedno a muzes domu, pac je to drahy..pojed radsi domu ;-)
OdpovědětVymazatno to vis, ze bych nejradsi ze vseho zakalil s tebou draku. jesli mi ted rozumis... ale ty mi vzdycky rozumis... ;-)
OdpovědětVymazat